Jájo, jedem do Krumlova?

Udělali jste někdy něco spontánního?
Koupili někomu kytku, protože jste zrovna procházeli kolem květinářství, přišli domů a řekli:"Pojď, jdeme na víno." nebo třeba vzali nejlepšího kámoše na výlet? A pokazilo se to někdy?
Protože já jsem nikdy nezažila, že by někdo naplánoval nějakou spontánní akci a ona by se nevyvedla. Že to prostě bylo na nic a že ten člověk měl zůstat radši doma.
Fakticky jsem nikdy nic takovýho neslyšela.

Nebudu vám lhát - jsem milovník spontánních akcí. Vlastně mám ráda, když se můžu držet nějakýho plánu, ale zároveň pokud jde o něco spontánního - I am here, babe!
A tak jsem po dlouhý době zažila něco neplánovanýho a příšerně krásnýho.


Sestřenka mi napsala:"Nechceš si udělat výlet? Třeba do Krumlova?"
Kdo mě zná, tak ví, že bych tohle nikdy neodmítla. No a tak jsme jely - vlakem. Od tý doby co mám řidičák, tak skoro všude jezdím autem a tak je pro mě něco jako svátek, když neřídím a můžu si třeba někde dát pivo (značka alkoholik). No ono to asi alkoholicky fakt trošku (hodně) zní, ale už jste někdy vyjeli na výlet ve svých jednadvaceti vlakem a dali jste si na nádraží pivo?
Ty krásko, to má fakt něco do sebe!

Z domu jsem vyšla v osm hodin a cítila jsem neskutečný dobrodružství. Koupila jsem si
lístek až do Krumlova (student za 27 korun?!), v Prachaticích vyzvedla sestřenku a jely jsme. Dneska jsem měla jednu ze svých šílených ukecaných nálad a tak jsem furt něco povídala, smála se a občas se stihla i nadechnout nebo zakuckat tím, jak mě z toho neustálýho mluvení začalo bolet v krku. Po zjištění, že vlakem pojedeme dvě hodiny a půl, jsem se teda pěkně naštvala. Aby jste rozuměli, autem by mi to trvalo tak půlhodiny. Ale nebuďme náročný - ostatně chtěla jsem si dát to pivo, ne?

A taky jsem cestou viděla Lipno a spoustu krásný přírody. A to já zase můžu, ale řekla bych, že to vy už moc dobře víte.

Krumlov znám moc dobře. Vlastně tam v posledním roce jezdím docela často. Přece jenom je to půlhodinka cesty (autem!) a je to taková malá Praha, ne?
Dobře není, ale nádherně tam je.
Prostě krásně jako v Krumlově!

Už od včerejška jsem se těšila na to, až si zalezu do nějaký super hipster kavárny a dám si tam předražený kafčo. A taky že poznám nějaký nový skvělý kavárny, protože je to Krumlov a neříkejte mi, že tam nemaj hezký kavárny!
A maj je tam! Zašly jsme do jedný z uliček a našly jsme Drunken Coffee, po kterým jsem včera pokukovala na internetu. Prošly jsme až na terasu a užily si možná poslední možnosti dát si kafe s dortem na venku.
S výhledem na věž, mimochodem.
Byla jsem unešená.
Z kavárny, skvělýho kafe, výhledu a božího krémovýho dortu, kterej nesl název Granko. A byl opravdu skvělej. Nebyl moc sladkej a jeho vyšší cena odpovídala kvalitě. Ale já jsem na ty ceny zvyklá z Brna a při tomhle výletu jsem si dovolila dát ten dort za sedmičku.
Byla to něco jako dovolená a to se může ne?
Mimochodem v Drunken Coffee je nejskvělejší milá obsluha! Takže pokud se někdy do Krumlova na dobrý kafe chystáte, skočte si zrovna sem. Usmívají se tu na vás a tak nějak vám dělají hezčí den. Fakt.




To se ale nedalo říct o vedlejší restauraci, kde jsme byly o pár hodin dýl na oběd. Prošly jsme několik podniků, ale ceny vážně odpovídaly pražským restauracím. Nakonec jsme se dohodly, že si koupíme pizzu napůl, protože cena jedný pizzy se pohybovala od dvou stovek výš. Zašly jsme teda do restaurace Leyla, kterou bych vám naopak rozhodně nedoporučila. Restaurace to byla předražená (pivo za 70 korun, jakože pardon) a obsluha nám připadala trošku rasistická. Aby jste rozuměli, vypadalo to trošku tak, že preferují pouze Asiaty, protože my jako Češi zas takovej kšeft neuděláme.
A měli pravdu.
Koupily jsme si tedy jednu pizzu dohromady (220 za pizzu se žampionama) a pití jsme si nedaly žádný.
Za tu cenu pizza teda nebyla vůbec dobrá. Na můj vkus byla dost mastná a po snězené půlce mi bylo docela těžko. S díky jsme zaplatily a šly radši dál - za zážitky.
Ale abych nebyla nefér, jeden číšník tam byl opravdu milej. Když přinášel pizzu, popřál dobrou chuť a mile se usmíval - plusovej bod. Celkový hodnocení restaurace ale nezachrání - do Leyly teda
nechoďte, nestojí to za to.

Ještě jsme si taky daly v jedné kavárně Aperol. Vypadalo to tam jako Aperolová sezóna, protože tenhle drink tam měl každej druhej. Doslova. Ale hrozně jsem si to užívala, protože jsme se
sestřenkou seděly, upíjely drink a zdrbly jsme snad všechno. Vždyť to znáte - ženský.
Sedly jsme si ven před podnik. Na každém stolečku ležela knížka a já asi až po 10 minutách zjistila, že je uprostřed přišité menu. Ten nápad se mi hrozně líbil.
Na druhou stranu byla v knížce napsaná cena za Aperol 79 korun, při placení jsme však platily 120. Ani jsem se neohradila a nechala to plavat, ale dobrej dojem to na mě rozhodně neudělalo. Při placení jsme šly dovnitř podniku a to stálo teda za to. Interiér byl naprosto skvělej. Byl tam klid, spoustu křesílek a místo jednoho stolu byl dokonce snížený klavír.
To bylo nádherný!
Název podniku si ale bohužel nepamatuju. Jedná se ale o podnik naproti zrcadlovému labyrintu.

A tam jsme byly taky!
Šly jsme totiž do Muzea voskových figurín a nabídli nám vstupenku, která byla spojená právě s labyrintem. Muzeum mě mile překvapilo. Za snížené vstupné jsem zaplatila 90 korun.
V muzeu jsem viděla například císařovnu Sissi, Karla IV., Matku Terezu, Putina, Karla Gotta nebo třeba Michaela Jacksona.
Nebudu vám lhát - nejvíc se mi lívala středověká krčma. Miluju ty zvukový efekty, který tam pouští. Člověk si pak přijde, jako by byl skutečně v tý době.
Jaký asi tenkrát měli pivo?

Po muzeu jsme zašly do labyrintu. Říkala jsem si, že to bude brnkačka, ale opak byl pravdou. Neskutečně jsem se tam motala a furt jsem se stáčela ke vchodu, kterým jsme přišly. Hodně jsme se u toho nasmály - stejně tak u zrcadel, u kterých jsme byly moc tlustý, s dlouhýma nohama nebo s vytahaným krkem. Znáte to ne?
Nejvíc mě ale pobavila Hanička. Sestřenka je menší, takže to neviděla z toho úhlu jako já a nechápala, čemu se tolik směju.
Když viděla fotku, pochopila.

Chápete nás?

Hlasuju pro to, abych si tohle nechala dát na tričko. Co myslíte?

A pak jsme zamířily do šílenýho kopce na vlak. A zakotvily jsme v nádražní hospodě, kde jsme si daly pivo a malinovku.
Bylo to hrozně skvělý.
Spontánní.
Živý.

A tak jsem díky nevinný otázce strávila skvělej den, kdy jsem nemyslela na žádný povinnosti a jenom si užívala.
A bylo to skvělý.
A co jste dneska dělali vy?
Jak jste vypli?

.

.


.


.


.


.


.


.


.


.


.


.


.


.


.

A jak vypadáte po 2 hodinách ve vlaku vy?
:)

Mějte krásnej den, Vaše Jája


Komentáře