Ten únor hrozně utekl.
Ale jakože fakt hrozně.
Ani jsem se v něm tak nějak nerozkoukala, nenašla si tu příjemnou polohu a on už byl fuč. A tak teď v půlce března sedím, píšu vám tenhle článek a sama před sebou se snažím ten předchozí měsíc nějak zrekapituloval. Zamyslet se nad ním a říct si, co jsem zažila a co ne. Co se mi povedlo a co bych zlepšila.
No hurá do toho.
Hned na úvod bych chtěla říct, že únor se mi vůbec nepovedl.
Nebo ne nepovedl, to bych si křivdila.
Prostě to nevyšlo tak, jak jsem si myslela.
Ale to není vůbec špatně! To ne. Tak to brát nechci.
Prostě jsem si myslela, že to bude ultra super vyváženej měsíc, kdy budu chodit na parties, pít alkohol, ale zároveň se budu hodně hýbat, jíst hodně zdravýho jídla a cvičit.
No a to se nepovedlo.
Měl to bejt hroznej balanc.
Ty bláho, protože kdy jindy než v tomhle měsíci?
No, tak asi zas v tom dalším (a nebo tomhle).
Protože já jsem na ty párties fakt chodila a alkohol jsem taky pila. Jenom jsem už tolik necvičila, ani nejedla zdravě.
Ale i tak to bylo fajn.
Jenom o tom balancu se mluvit zas tolik nedá.
Ale co už. Ten budu hledat stejně asi vždycky.
To že bude únor dobrej, to jsem věděla už od začátku. A fakt jsem se na to těšila. A on dobrej byl. Jenom jsem během něj zažila dost zmatků a sama v sobě jsem bojovala s tím, co chci a co nechci. Co je dobrý a čemu bych se měla vyvarovat. No a vůbec mi to nešlo, takže jsem se před tím často schovávala. Jo, to se mi zas tolik nepovedlo. Asi největší únorový mínus, řekla bych.
Neklid v duši a zbabělej útěk.
Jak malá holka, fakt. Ale aspoň vám o tom vznikl článek.
A hned na začátku února. Vtipný.
Každopádně aby jsme začali nějak systematicky.
Únor byl dost plesovej. Měla jsem původně jít na dva maturáky a hrozně jsem se na ně těšila. Jakože fakt moc.
Nakonec jsem šla na plesy 3 a všechny byly skvělý, i když úplně jiný. Na každej ten maturák jsem totiž šla s někým jiným a na tom prostředním jsem dokonce nepila. Což je dost divný. Fakt.
Ten první maturák proběhl v Táboře. Miluju to město a maturák knihovníků byla skvělá možnost, jak se tam zas vrátit a vidět aspoň pár těch lidí, které jsem předtím vídávala denně. A bylo to skvělý. Zas jsme s holkama pily víno, procházely Tábor a bylo to skvělý. Jakože fakt skvělý. I ten večer. Bylo to, jak kdy ten půlrok vůbec nebyl. Jako kdyby jsme tam furt studovaly. Zvláštní, ale skvělý.
A tak jsme se zas opily, tancovaly a žily.
Nedá se to takhle popsat. Jen jsem si připadala, jako kdyby mi zas bylo 17 a všechno by mi bylo jedno. Existovalo jenom teď a tady.
Skvělý.
Druhej maturák proběhl v Písku. No a tam jsem právě nepila, protože jsem řídila. Řeknu vám, bylo to hrozně divný. Nosila jsem rodičům víno a odmítla medovýho Jacka. Celou flašku medovýho Jacka. Smutním ještě teď.
Každopádně bylo docela fajn se v půlnoci vracet domů, střízlivá a navíc s pocitem dospělosti, když jsem měla tu důležitou funkci - řídit. Každopádně jednou stačilo a tohle bych nemusela zopakovávat tak často. Já mám ty plesy spojený s alkoholem.
A nebo jsem alkoholik.
Třetí ples proběhl hned týden po.
Jo, byl to měsíc plesů. Skvělej měsíc plesů.
A zas jiný město. Tentokrát to bylo v Budějcích. A i tam to bylo skvělý. Pila jsem víno, tancovala a jednoduše si to užívala.
V 10 večer jsem šla bosá Tescem. Byla to dobrá párty.
Jestli bych měla zmínit cokoliv z plesů, tak je to focení ve fotokoutku. Já to totiž často prošvihnu. Vždycky říkám, že se pak musíme vyfotit ve fotokoutku a pak jdu na bar a fotokoutek mi je jedno. Ale tentokrát ne! Mám fotky ze všech plesů.
Na prvním plese jsem už opilá a ... no škoda mluvit.
Taky jsem se fotila s nějakým úplně cizím klukem, který na tý fotce cizí fakt nevypadá.
Alkohol někdy dělá divy. Nepijte, děti moje.
Na fotce z druhého plesu mi to celkem sluší. Možná proto že jsem za celej večer měla jenom kafe a vodu. Takhle by se měl chovat každej slušnej člověk. Každopádně jsem se zas fotila s někým cizím a to jsem byla střízlivá. Přemýšlím, kde se stala chyba.
No a na třetí fotce jsme v sobě měla místo vody víno a tu fotku mám nejmíň ráda. Každopádně na třetím plese jsem se nefotila s nikým cizím. Konečně!
Tak to by bylo. Právě jste si přečetli dlouhý popis toho, jak jsem se fotila ve fotokoutku. Já vím, čekali jste víc. To já taky.
Jestli se mi v únoru něco povedlo, tak to rozhodně byla beseda s dětma v Táboře.
Ona to vlastně nebyla moje beseda, ale sestřenky součást závěrečné maturitní práce. Každopádně já jí pomáhala a hrozně jsem se do toho vžila. Věděla jsem, že dělám něco, co bych chtěla dělat i normálně. Věděla jsem, že mě to baví a viděla jsem v tom smysl. A to je nejvíc!
Jako velký klad beru taky to, že jsem se občas dokopala a udělala si nějakou zdravou mističkovou snídani. To je úspěch.
Byla jsem v Neputovní pražírně v Táboře. Je to tam skvělý! Pokud máte možnost, zajděte tam někdy. Já bych tam zašla hrozně ráda teď, ale bohužel to mám hrozně daleko. A tak budu muset zajít do nějaký skvělý kavárny tady v Brně. Tady máme třeba Křupkafé. To je skvělý! Miluju to a myslím si, že jsem něco takového hledala celý svůj kávový život.
Na Valentýna jsem vydala článek o sebelásce. Jsem šťastná, že jsem se vám zas poodhalila a ukázala něco z mojí minulosti i to, jak se cítím teď. Je potřeba o tom mluvit. Určitě takových článků čekejte víc.
Byla jsem s holkama v bazénu a bylo to skvělý. Všeobecně jsme si jako předsevzetí řekly, že spolu budeme chodit mnohem víc do bazénu. Milujeme to a je to skvělej relax. Chodíte taky někam do bazénu?
Vypila jsem spoustu skvělého kafe.
A taky jsem snědla hodně dobrýho jídla.
Vítala jsem jaro. Jakkoliv. Se sluníčkovým playlistama, veselou náladou nebo třeba rtěnkama.
A taky jsem se občas šla někam projít. Je to další ze způsobu relaxu. Miluju to.
A díky těm maturákům jsem častěji jezdila domů.
A míň se malovala. A taky postovala fotky bez make-upu. Je to skvělý, holky.
Jo a málem jsem umrzla, ale všechno dobře dopadlo.
Celkově jsem teda byla dost kulturně akční. Když tak přemýšlím, vlastně jsem ještě navštívila Prahu. I když jsem tam byla na skok, moc jsem si to užila. Byla jsem poprvé v životě v Zetku i v Lucerna Music Baru. V Zetku maj dobrý kafe a v Lucerna Music Baru se mi to líbilo snad ještě víc. I když jsem zas nepila. Takže to vlastně vypadá, že jsem místama držela suchej únor, co? Ale ne. Zas tak suchej nebyl. Vlastně toho alkoholu bylo docela dost, ale užila jsem si to. Ve výsledku teď už nevidím sama sebe, to jak jsem byla unavená a ráno se mi nechtělo vstávat. Možná že mě únor udělal zas o něco silnější. Únor teda nebyl zas tak moc o balancu, ale určitě byl skvělej a hodně mi dal.
A i když jsem zas tolik článků za ten únor nenapsala, doufám, že březen bude ten měsíc, kdy vás budu zásobovat články tak jako dřív.
Bude to skvělý.
Celej tenhle rok.
Vím to.
Ani jsem se v něm tak nějak nerozkoukala, nenašla si tu příjemnou polohu a on už byl fuč. A tak teď v půlce března sedím, píšu vám tenhle článek a sama před sebou se snažím ten předchozí měsíc nějak zrekapituloval. Zamyslet se nad ním a říct si, co jsem zažila a co ne. Co se mi povedlo a co bych zlepšila.
No hurá do toho.
Hned na úvod bych chtěla říct, že únor se mi vůbec nepovedl.
Nebo ne nepovedl, to bych si křivdila.
Prostě to nevyšlo tak, jak jsem si myslela.
Ale to není vůbec špatně! To ne. Tak to brát nechci.
Prostě jsem si myslela, že to bude ultra super vyváženej měsíc, kdy budu chodit na parties, pít alkohol, ale zároveň se budu hodně hýbat, jíst hodně zdravýho jídla a cvičit.
No a to se nepovedlo.
Měl to bejt hroznej balanc.
Ty bláho, protože kdy jindy než v tomhle měsíci?
No, tak asi zas v tom dalším (a nebo tomhle).
Protože já jsem na ty párties fakt chodila a alkohol jsem taky pila. Jenom jsem už tolik necvičila, ani nejedla zdravě.
Ale i tak to bylo fajn.
Jenom o tom balancu se mluvit zas tolik nedá.
Ale co už. Ten budu hledat stejně asi vždycky.
To že bude únor dobrej, to jsem věděla už od začátku. A fakt jsem se na to těšila. A on dobrej byl. Jenom jsem během něj zažila dost zmatků a sama v sobě jsem bojovala s tím, co chci a co nechci. Co je dobrý a čemu bych se měla vyvarovat. No a vůbec mi to nešlo, takže jsem se před tím často schovávala. Jo, to se mi zas tolik nepovedlo. Asi největší únorový mínus, řekla bych.
Neklid v duši a zbabělej útěk.
Jak malá holka, fakt. Ale aspoň vám o tom vznikl článek.
A hned na začátku února. Vtipný.
Každopádně aby jsme začali nějak systematicky.
Únor byl dost plesovej. Měla jsem původně jít na dva maturáky a hrozně jsem se na ně těšila. Jakože fakt moc.
Nakonec jsem šla na plesy 3 a všechny byly skvělý, i když úplně jiný. Na každej ten maturák jsem totiž šla s někým jiným a na tom prostředním jsem dokonce nepila. Což je dost divný. Fakt.
Ten první maturák proběhl v Táboře. Miluju to město a maturák knihovníků byla skvělá možnost, jak se tam zas vrátit a vidět aspoň pár těch lidí, které jsem předtím vídávala denně. A bylo to skvělý. Zas jsme s holkama pily víno, procházely Tábor a bylo to skvělý. Jakože fakt skvělý. I ten večer. Bylo to, jak kdy ten půlrok vůbec nebyl. Jako kdyby jsme tam furt studovaly. Zvláštní, ale skvělý.
A tak jsme se zas opily, tancovaly a žily.
Nedá se to takhle popsat. Jen jsem si připadala, jako kdyby mi zas bylo 17 a všechno by mi bylo jedno. Existovalo jenom teď a tady.
Skvělý.
Druhej maturák proběhl v Písku. No a tam jsem právě nepila, protože jsem řídila. Řeknu vám, bylo to hrozně divný. Nosila jsem rodičům víno a odmítla medovýho Jacka. Celou flašku medovýho Jacka. Smutním ještě teď.
Každopádně bylo docela fajn se v půlnoci vracet domů, střízlivá a navíc s pocitem dospělosti, když jsem měla tu důležitou funkci - řídit. Každopádně jednou stačilo a tohle bych nemusela zopakovávat tak často. Já mám ty plesy spojený s alkoholem.
Třetí ples proběhl hned týden po.
Jo, byl to měsíc plesů. Skvělej měsíc plesů.
A zas jiný město. Tentokrát to bylo v Budějcích. A i tam to bylo skvělý. Pila jsem víno, tancovala a jednoduše si to užívala.
V 10 večer jsem šla bosá Tescem. Byla to dobrá párty.
Jestli bych měla zmínit cokoliv z plesů, tak je to focení ve fotokoutku. Já to totiž často prošvihnu. Vždycky říkám, že se pak musíme vyfotit ve fotokoutku a pak jdu na bar a fotokoutek mi je jedno. Ale tentokrát ne! Mám fotky ze všech plesů.
Na prvním plese jsem už opilá a ... no škoda mluvit.
Taky jsem se fotila s nějakým úplně cizím klukem, který na tý fotce cizí fakt nevypadá.
Alkohol někdy dělá divy. Nepijte, děti moje.
Na fotce z druhého plesu mi to celkem sluší. Možná proto že jsem za celej večer měla jenom kafe a vodu. Takhle by se měl chovat každej slušnej člověk. Každopádně jsem se zas fotila s někým cizím a to jsem byla střízlivá. Přemýšlím, kde se stala chyba.
No a na třetí fotce jsme v sobě měla místo vody víno a tu fotku mám nejmíň ráda. Každopádně na třetím plese jsem se nefotila s nikým cizím. Konečně!
Tak to by bylo. Právě jste si přečetli dlouhý popis toho, jak jsem se fotila ve fotokoutku. Já vím, čekali jste víc. To já taky.
Jestli se mi v únoru něco povedlo, tak to rozhodně byla beseda s dětma v Táboře.
Ona to vlastně nebyla moje beseda, ale sestřenky součást závěrečné maturitní práce. Každopádně já jí pomáhala a hrozně jsem se do toho vžila. Věděla jsem, že dělám něco, co bych chtěla dělat i normálně. Věděla jsem, že mě to baví a viděla jsem v tom smysl. A to je nejvíc!
Jako velký klad beru taky to, že jsem se občas dokopala a udělala si nějakou zdravou mističkovou snídani. To je úspěch.
Byla jsem v Neputovní pražírně v Táboře. Je to tam skvělý! Pokud máte možnost, zajděte tam někdy. Já bych tam zašla hrozně ráda teď, ale bohužel to mám hrozně daleko. A tak budu muset zajít do nějaký skvělý kavárny tady v Brně. Tady máme třeba Křupkafé. To je skvělý! Miluju to a myslím si, že jsem něco takového hledala celý svůj kávový život.
Na Valentýna jsem vydala článek o sebelásce. Jsem šťastná, že jsem se vám zas poodhalila a ukázala něco z mojí minulosti i to, jak se cítím teď. Je potřeba o tom mluvit. Určitě takových článků čekejte víc.
Byla jsem s holkama v bazénu a bylo to skvělý. Všeobecně jsme si jako předsevzetí řekly, že spolu budeme chodit mnohem víc do bazénu. Milujeme to a je to skvělej relax. Chodíte taky někam do bazénu?
Vypila jsem spoustu skvělého kafe.
A taky jsem snědla hodně dobrýho jídla.
Vítala jsem jaro. Jakkoliv. Se sluníčkovým playlistama, veselou náladou nebo třeba rtěnkama.
A taky jsem se občas šla někam projít. Je to další ze způsobu relaxu. Miluju to.
A díky těm maturákům jsem častěji jezdila domů.
A míň se malovala. A taky postovala fotky bez make-upu. Je to skvělý, holky.
Jo a málem jsem umrzla, ale všechno dobře dopadlo.
Celkově jsem teda byla dost kulturně akční. Když tak přemýšlím, vlastně jsem ještě navštívila Prahu. I když jsem tam byla na skok, moc jsem si to užila. Byla jsem poprvé v životě v Zetku i v Lucerna Music Baru. V Zetku maj dobrý kafe a v Lucerna Music Baru se mi to líbilo snad ještě víc. I když jsem zas nepila. Takže to vlastně vypadá, že jsem místama držela suchej únor, co? Ale ne. Zas tak suchej nebyl. Vlastně toho alkoholu bylo docela dost, ale užila jsem si to. Ve výsledku teď už nevidím sama sebe, to jak jsem byla unavená a ráno se mi nechtělo vstávat. Možná že mě únor udělal zas o něco silnější. Únor teda nebyl zas tak moc o balancu, ale určitě byl skvělej a hodně mi dal.
A i když jsem zas tolik článků za ten únor nenapsala, doufám, že březen bude ten měsíc, kdy vás budu zásobovat články tak jako dřív.
Bude to skvělý.
Celej tenhle rok.
Vím to.
Mějte se nádherně, Jája
Komentáře
Okomentovat