Hudební inspo aneb Co mi hrálo v červenci v uších?

Chci vám psát o hudbě.

O hudbě, která mi hraje ve sprše.
O hudbě, která mi duní v autě tak nahlas, až se lidi na ulici otáčejí.
O hudbě, při který mám chuť zpívat, tancovat a smát se na celý svět.
O hudbě, při který se ze mě stává hrozně drsná gangsta rapperka.
I o hudbě, při který si připadám jako rocker nebo starej chlápek, který sedí se svojí čundr partou u ohně a zpívaj spolu trampský písničky.
Chci vám psát i o té hudbě, při které přemýšlím, celé moje tělo se zklidní a já někdy jen tak ležím v posteli, koukám do stropu a občas i pláču.
O vší tý hudbě, která mi zní v uších a já jí tolik miluju.
Budete poslouchat dál?


Rozhodla jsem se vám psát o tom, co mi právě zní ve sluchátkách, pokoji, autě, hlavě, sprše a tak dál. Znáte to.
Jsem člověk, pro kterýho hudba moc znamená. Hudbu miluju a ještě víc miluju to, jak umí spojovat lidi. Každej rok si s holkama řeknem, že vyrazíme na víc než jeden fesťák.
No a víte, jak to dopadlo letos? Plánů jsme měly dost, ale byly jsme jenom na Votvíráku. Takže já furt sleduju instastories všech těch lidí, kteří jsou na Colours, Hip Hop Žije, Rock for People a dalších. Letos bych hrozně ráda jela na další festivaly, ale nejspíš už se nikam nepodívám. Každopádně jako každej rok si říkám, že ty příští prázdniny profesťákuju. Vyjde mi to?
Btw když píšu o těch Colours - slyšeli jste vyjádření Tomáše Kluse ohledně tohoto festivalu a jeho postoje k vystupování na hudebních akcích podporovaných firmami Andereje Babiše? Nechcete si o tom taky někdy popovídat? Já osobně (nejen) za to Tomáše obrovsky cením. Jsem šťastná za to, že ještě existuje někdo tak čestnej a odvážnej, kterej si stojí za svým slovem. Díky za něj!

Rozhodla jsem se vám napsat o hudbě, která mě momentálně nejvíc baví. Ať už je to životní obdobím, ve kterém se právě nacházím, mýma myšlenkama, hudebníma novinkama nebo jen ročním obdobím, vždycky v tom období poslouchám něco jinýho. Asi mě každej chápe a stává se to většině z vás. Jednoduše teď v létě poslouchám častěji něco jinýho než v zimě. Však to znáte.

Na Spotify jsem pro vás vytvořila speciální playlist songů měsíce července. A cože mi to nejvíc hrálo ve sluchátkách?

Párty mood

"Dej to nahlas." slyším od ní a přidávám na hlasitosti songu.
Celým autem se ozývá dunění párty songu.
Živo(t).
Vzpomínky na to, jak často jsme s holkama chodily v zimě do Metráče i připomínka toho že je léto v plným proudu. A můj život taky.
Jenom tancovat v klubu nebo nějakým párty stanu, popíjet gin&tonic a být šťastná.
Neřešit nic víc.
Jen teď a tady.
My, takhle noc a všechny ty bláznivý plány, který smeju s ranní sprchou.
Nebo vystřízlivěním.
Je to divoký.
Je to skvělý.

Ono to i k létu patří. Párty songy, na který protancujete celou letní noc. To mám na létě nejradši. Letní noci, kdy můžete jen tak ležet v trávě a pozorovat hvězdy. A nebo tam klidně usnout a nechat se probudit příchodem nového dne. Miluju, jak voní.
A jaký párty songy mám letos nejradši? Za tenhle měsíc je to třeba Vozíme od Ega. Ta mi hraje nejen v autě. Ten letní vibe jsem z ní cítila už snad v květnu.
Pořád mám hrozně ráda More than you know od Axwell /\ Igrosso. Na tu jsem v únoru tancovala v Metráči a od tý doby je to jedna z mých nejoblíbenějších party songů. Nemůžu zapomenout ani na These Days od Macklemorea. Trošku ji vnímám jako takovou hymnu letošního léta.

ČeskosLOVEnská pohoda

Hrozně ráda poslouchám český kapely. Nevím čím to je. Možná za to můžou ty fesťáky a ta pohoda. Nebo to jak pak zpívám texty s tísíci lidma. Jak společně známe každý slovo, popíjíme pivo, objímáme kámoše a je nám skvěle. Kdo ví.
Divokej Bill, Kabáti, Chinaski, Jelen, a mohla bych vyprávět dál a dál.
Už víte, jaký skupiny mám na mysli?

Mám hrozně ráda nahrávky z koncertů. V autě jsem tak cestou z Brna nebo do Brna poslouchala Jelena v Lucerně. Zamilovala jsem si to. Mezi moje nejoblíbenější písničky patří Magdaléna, Až příště přijdeš, Světlo ve tmě nebo Vlčí srdce . V poslední době jsem si taky zamilovala Co bylo dál?. Ujíždím si hlavě teda na začátku písničky. Taky to tak míváte? Že máte část písničky radši než ten zbytek? Mně se to stává běžně. Ale k týhle písničce jsme si hledala docela cestu, přeci jenom jí mám spojenou s rádiovýma stanicema, který jí pouštěj a bůh ví proč, tenhle fakt mi jí kazí. Taky si vždycky vybavím to, jak má tenhle song Klárka spojenej se svým dědou. Proč si to pamatuju??

Poslední dobou jsem si zase oblíbila Divokýho Billa. Taky je tak milujete? Pamatuju si, jak jsem je poprvý naživo viděla na Hradech. Byl to můj první fesťák. Bylo to v roce 2014 a my jsme s holkama poprvý zažily co je to vlastně fesťák je. Už tehdy jsem to milovala. Na Divokýho Billa jsme tam ale nešly. Teď mám od nich hrozně ráda Malování, Znamení, Dolsin nebo Plakala. Tu miluju už hrozně dlouho a vždycky se mi vybaví všechny ty maturáky nebo vesnický zábavy.

Koukněte se v mým playlistu sami. Je tam krátká ukázka mých oblíbenců tohohle měsíce. Poslouchejte to u vody, na poli za vsí, v autě nebo třeba jen tak sami u sebe v pokoji. Kdekoliv kde jen budete chtít.

Všechny ty myšlenky.
Všechny ty vzpomínky.
A nevyslovený přání.
Touha.
To co se dělo.
Hráli u toho Kabáti nebo Divokej Bill.
Hráli nahlas nebo jenom v mojí hlavě?
A vzpomínky na léto 2015. Na ty pocity volnosti, naprostýho štěstí a euforie.
Možná proto to tolik miluju.

Rap love

Miluju rap.
A je mi úplně jedno co si o tom kdo myslí.
Občas jsem fakt nasraná a nebo úplně šťastná.
A rap mi pomůže.
Vždycky.
Rap tady byl, když jsem moc nefungovala a dost mi pomohl.
A pomáhá furt.
Rap miluju a jednou ho nebudu mít jenom pod kůží, ale i na ní. A nemám ráda nadávání lidí na českej rap. Už mě to fakt nebaví. Pojďme si každej poslouchat co chceme a neřešit sračky.
Zkusíme to?

Každopádně zpátky k rapu.
Miluju to.
Jak to křičí za mě a uzdravujou mi duši.
Vzpomínky na Votvírák, kdy jsem skákala v davu.
Nebo jarní Ach Ano na Flédě. Šílenost. Miluju tyhle večery. Teď je léto a já na ně s úsměvem vzpomínám.
Nebo jak jsem byla na Hip Hop kempu. Ach jo, letos mám šílenou chuť je znova. Bohužel musím peníze dávat jinam. Tak snad příští rok.

Poslouchám někdy rap, kde se hodně nadává. Takovej ten rap, kde se křičí všechen ten vztek na tenhle svět. Někdy si ale ráda poslechnu nějakej rapovou romanci.
Víte, jak to myslím?
Rap má spoustu dalších stylů.
Baví mě to.
A nejvíc mě baví ta pravda v něm.

V červenci jsem si hodně jela Husky album od Maniaka. Pamatuju si, jak jsem jeho první písničku slyšela na hřišti za intrem.
Přišlo mi to strašný.
Pak jsem ho poprvý viděla naživo na Hip Hop kempu. Vydržela jsem tam asi tři songy a pak jsem utíkala pro nějakej drink. Bylo hrozný vedro, já se nemohla opít a nechápala jsem, proč svoje narozeniny slavím zrovna na koncertě někoho, kdo si říká Maniak. A vlastně se tak i chová.
Pak jsem ho začala poslouchat víc (co je víc než vůbec?) a začala jsem s tím otravovat Míšu. Ta ho nemá ráda dodnes, ale chodí se mnou na jeho koncerty a miluje ten příšernej bordel, kterej Maniak dělá.
A já taky. Potřebuju nutně jeho koncert.
Hned prosím.
No prostě je to jeden z mých srdcových interpretů.
Nepíšu o něm naposled. Nechám si všechny ty pocity ohledně něj ještě v sobě a časem vám o tom napíšu víc.
Slibuju.

*

Čtete ještě?
Mluvím o rapu, tak bych se ani nedivila, kdyby to hodně z vás už proskákalo. No snad jste ještě neztratili pozornost.

*

Cítila jsem se nešťastná, ztracená a nevěděla jsem co dál se svým životem. V tu dobu jsem na tom byla fakt špatně a začala jsem ztrácet sama sebe. Nevzpomínám na ten čas ráda, ale byla to obrovská lekce a rozhodně bych nic z toho nezměnila. V tu dobu mi pomohli především moji kamarádi, alkohol a rap.
Začala jsem hodně poslouchat Renneho Danga a Sheena. Právě Renne mě jakýmsi způsobem formoval a byl v mých uších, když všechno bylo černý. A teď se zase nacházím v takovým šedým období.
Ne, už není černý, protože mám jakousi sebelásku a rozhodně v životě nechci ztratit sama sebe. Stejně tak vím, co je pro mě důležitý a že to co někdy chci, mi může akorát tak ublížit. A tak se mi tím vším automaticky zase vrátil do uší Sheen. Ať už starej Sheen, kterýho jsem jela na intru a nebo jeho nová deska, kterou má s Jicksnem. Je to skvělý, baví mě to a tak nějak mě to uklidňuje a dostává od všech těch sraček, který se kolem dějou.
A o tom hudba je.

Snažím se, aby mě hudba neunášela od skutečnýho života, ale aby byla jeho součástí. Můj život se točí v podstatě dost kolem ní.
Ať už to jsou propitý středy na intru, kdy jsme poslouchali rap nebo pozdě v noci tancovali v kolostavu na Chinaski.
Ať už to jsou všechny ty hudební akce a nový místa, který jsem díky tomu navštívila.
Kotnov, pití u Jordánu, výprava do Liberce, Golfbar, naprosto šílený pocity štěstí ve Vimperku, kde jsem byla s kamarádem, každej propitej rok na Votvíráku, letošní skvělej Majáles, Telč a to, jak tam tehdy Klárka ztratila mobil, nebo jak jsme lezly po čtyrech v šatně a hledaly ty klíče, Hip Hop kemp, první fesťák i to jak jsme na Votvíráku dali největší párty na Rybičkách.
Všechny ty lidi, který jsme poznali a většinu si už ani nevybavím.
Neskutečný zážitky.
Sakra, je toho hodně.
A to všechno díky hudbě.
Přála bych si, aby jsme všichni navzájem respektovali to, že někdo jiný může poslouchat jiný styl hudby než vy. A neposmívali se. A především neměli ty debilní narážky.
Protože jsou fakt jenom debilní.
Ta hudba, kterou ty nazýváš sračkou, může pro druhýho znamenat celej život.
Doufám, že tohle moje žvanění o hudbě nikdy neskončí a že jednou mě to bude snad i živit.
Uvidíme.

***

Nezapomeňte si pustit můj červencový playlist na Spotify. Je to playlist songů, který mi hrály během tohoto měsíce. Písničky nový i starší. Nasajte moje červencové nálady.
Enjoy.

No a kdybych to chtěla nějak shrnout?
Za tenhle měsíc jsem poslouchala nejvíc novýho Nik Tenda, nejvíc teda song Sedm nebo Dominiku!. Dál mě hodně bavily songy od Mňága a Žďorp. V září budou na táborských slavnostech. Potkáme se tam? No a hodně jsem se vrátila k tomu Sheenovi. Miluju od něj nejvíc písničku Tchibo. Kafoholika nezapřu ani v hudbě no.

Napište mi dolů do komentářů, jakou hudbu posloucháte vy?

A co vás v poslední době baví nejvíc?

Popřípadě mi řekněte váš názor na tvoření playlistů. Bavilo by vás to? Mám tvořit každý měsíc playlist?

A co tenhle koncept psaní o hudbě. Baví vás to? Dává vám to jakousi inspiraci?

Děkuju za každou odezvu. Vážím si Vás.

Ať jsou všichni šťastný.

S láskou, Jája