Hledání

V tomto semestru jsem si zapsala e-learningový ( = online) předmět, který se zabývá kreativním  myšlením. Každý týden se otevře modul, ve kterém je nám představeno nové téma. To aktuální se zabývalo tvůrčím psaním. Když jsem dnes vyplňovala úkol, uveřejnila jsem tam svůj blog. Bylo to vůbec poprvý co jsem něco takovýho udělala. Dala jsem ho do diskusního fóra a děj se vůle boží. A možná právě teď je nějaký student na mém blogu a říká si:"Bože, co to ta holka plácá za kraviny? A to nespisovný psaní? Strašný. Nechápu, že se tímhle vůbec chce někdo prezentovat.". No ale já jsem to riskla. Jedna z metod tvůrčího psaní je taky to, že budete po dobu 5 minut psát to, co vás napadne. Máte stanovený čas, sebou vybrané téma a teď už jenom píšete.

A tak jsem psala.

Nevím, co si o mém výtvoru mám myslet. Vypadá to dost depresivně, i když se zas tak depresivně necítím.

Možná to píše něco uvnitř mně. Nevím.

Každopádně jsem se chtěla s vámi o to podělit.

Doufám, že se vám to bude líbit.

Hledání sebe sama

Kým vlastně jsem? A kým chci být? Stravovat se zdravě, každý ráno si zacvičit jógu a před večeří si ještě zaběhat. Být vždy milá, ale zároveň ke všem upřímná. A kým jsem? Proč mám strach? Dávám si další kousek masa a slibuju, že od zítřka se polepším. Že to bude lepší. Já budu lepší. A cigareta v mojí ruce?

Proč tam je? Vždyť mi to ani nechutná. Zahazuju ten nedopalek a utíkám rušnou ulicí. Daleko od sebe, daleko od problémů. Co ten obor, který právě studuju. Je to ten pravý? Nemám zkusit něco jinýho. Jenže co pak? Co když to nedopadne. Co bude se mnou?

Skákat, lítat, smát se, brečet ti v náručí. Běhat bosa v trávě. Pít červený víno a koukat se na západ slunce. S tebou. Bez tebe je to tak nějak prázdný. A kam jsem to vlastně sklouzla? Mluvila jsem o ztraceném já a najednou mluvím o tobě. Už zase. Smešný. Jenže ta cigareta chutná právě jako ty a to víno je bez tebe moc trpký. Třeba potřebuju jenom tebe, abych to mohla být doopravdy já. Šťastná já. Šťastná v tomhle velkým světě.


Budu ráda, když mi řeknete, zda by se vám občas na blogu líbily články podobného formátu.

Mějte se nádherně, Vaše Jája